O Pivovaru
Sládkem ve zdejším pivovaru je Marek Mikunda, který po absolvování průmyslové a vysoké pivovarské školy, nastoupil v roce 1993 do Plzeňského Prazdroje. V roce 1998 odešel na první zahraniční práci do ruského Saransku a po dalších téměř dvaceti letech působení v různých zahraničních pivovarech, především v Kanadě, zakotvil v nově vybudovaném pivovaru Červený Vlk. Jeho příběh se, spolu s detailním popisem a praktickými ukázkami přípravy všech našich značek od varny až po lahvování, můžete dozvědět v rámci připravovaného programu „Den se sládkem u Vlka“.
Hotové pivo je u nás mino jiné stáčeno do lahví o objemu 0,75l.
Snad jen už doplnit při jaké teplotě chutnají naše piva nejlépe…
Božídarský Jelen a Červený Vlk 7-9˚C
Bílý Hranostaj 8-10˚C
Lehký Střízlík 8-11˚C
Nachmelený Jezevec 9-12˚C
…dále je konzumace doporučována ve společnosti přátel a dobré nálady 😊
Slady používáme pouze z jarního dvouřadého ječmene s charakteristikami vhodnými pro zpracování ve sladovně a posléze k přípravě mladiny. Dle jednotlivých receptur používáme slad plzeňský, mnichovský, vídeňský humnový, pšeničný humnový, karamelový a melanoidní
Jeho smyslem je mechanické rozrušení sladových zrn tak, aby došlo ke zpřístupnění jejich vnitřních partií pro další technologické operace na varně.
Je proces smísení dávky našrotovaného sladu a varní vody. Vznikne tím řídká kaše, které se říká vystírka. Teplota vystírací vody je u všech u nás vařených piv 37 °C.
Je proces, při kterém je škrob ze sladu pomocí sladových enzymů přeměněn zejména na zkvasitelné cukry. Při vlastním rmutování specificky působí několik enzymů, které připraví sladový výluh pro činnost kvasinek. Rmutování je krok, při kterém se určuje budoucí chuťový profil, především plnost a obsah alkoholu, piva.
Při scezování dochází k oddělení pevných a dále nepotřebných částí sladového šrotu a vyčiření – filtraci - sladiny. Ve scezovací kádi je perforované dno, které funguje jako cedník. Těžší částice mláta tvoří základní, spodní filtrační vrstvu, ve které se zachycují jemnější částečky šrotu z díla a čiří tak protékající sladinu.
Do vařící sladiny se přidává postupně (na třikrát nebo i na čtyřikrát) chmel a celková délka varu je 90 min. Chmel je v podstatě koření, ze kterého se varem vylouží hořké a aromatické chmelové látky. Další významné aspekty chmelovaru jsou i zahuštění mladiny na potřebnou stupňovitost, vyloučení horkých kalů a sterilizace mladiny.
Dle typu piva používáme české chmelové odrůdy - Žatecký poloraný červeňák, Saaz Late, Sládek, Kazbek, Premiant, Agnus, Vital, a americké odrůdy Mosaic, Centennial a Citra.
Z uvařené mladiny se na konci její přípravy oddělí horké kaly, a to ve vířivé kádi. Mladina se do ní napouští ke stěně nádoby vysokou rychlostí, kdy dostředivou silou a sedimentací dojde k soustředění kalů do středu nádoby. Následně probíhá rychlé ochlazení mladiny z bodu blízko varu (98 °C) na zákvasnou teplotu(8 °C pro ležáky, 16 °C pro Ale piva) a provzdušnění mladiny.
Ve spilce se do kvasné kádě (objem 10 hl, tedy 1 várka) napustí ochlazená a provzdušněná mladina, která se zakvasí pivovarskými kvasnicemi. Poté zde probíhá hlavní kvašení. Délka hlavního kvašení je okolo 8 dnů. Mladina zde prokvasí zhruba na 65 %. Na závěr se káď ochladí na 6 °C, aby se kvasnice usadily na dno kádě. Výsledkem činnosti pivovarských kvasinek ve fázi hlavního kvašení je přeměna větší části zkvasitelných cukrů v mladině na alkohol, CO2 a teplo.
Tzv. zelené- mladé pivo je přečerpáno do ležáckých tanků, kde pokračuje dokvašování. Nyní již s menší intenzitou, zato při nižší teplotě a vyšším tlaku, přičemž se pivo sytí oxidem uhličitým. Této části kvasného procesu se říká zrání piva, tzn .dostává se do podoby, kdy je vhodné ke konzumaci. Používáme dvě velikosti ležáckých tanků o objemech 10 a 20 hl.
Hotové pivo je u nás mino jiné stáčeno do lahví o objemu 0,75l.
Snad jen už doplnit při jaké teplotě chutnají naše piva nejlépe…
Božídarský Jelen a Červený Vlk 7-9˚C
Bílý Hranostaj 8-10˚C
Lehký Střízlík 8-11˚C
Nachmelený Jezevec 9-12˚C
…dále je konzumace doporučována ve společnosti přátel a dobré nálady 😊
Slady používáme pouze z jarního dvouřadého ječmene s charakteristikami vhodnými pro zpracování ve sladovně a posléze k přípravě mladiny. Dle jednotlivých receptur používáme slad plzeňský, mnichovský, vídeňský humnový, pšeničný humnový, karamelový a melanoidní
Jeho smyslem je mechanické rozrušení sladových zrn tak, aby došlo ke zpřístupnění jejich vnitřních partií pro další technologické operace na varně.
Je proces smísení dávky našrotovaného sladu a varní vody. Vznikne tím řídká kaše, které se říká vystírka. Teplota vystírací vody je u všech u nás vařených piv 37 °C.
Je proces, při kterém je škrob ze sladu pomocí sladových enzymů přeměněn zejména na zkvasitelné cukry. Při vlastním rmutování specificky působí několik enzymů, které připraví sladový výluh pro činnost kvasinek. Rmutování je krok, při kterém se určuje budoucí chuťový profil, především plnost a obsah alkoholu, piva.
Při scezování dochází k oddělení pevných a dále nepotřebných částí sladového šrotu a vyčiření – filtraci - sladiny. Ve scezovací kádi je perforované dno, které funguje jako cedník. Těžší částice mláta tvoří základní, spodní filtrační vrstvu, ve které se zachycují jemnější částečky šrotu z díla a čiří tak protékající sladinu.
Do vařící sladiny se přidává postupně (na třikrát nebo i na čtyřikrát) chmel a celková délka varu je 90 min. Chmel je v podstatě koření, ze kterého se varem vylouží hořké a aromatické chmelové látky. Další významné aspekty chmelovaru jsou i zahuštění mladiny na potřebnou stupňovitost, vyloučení horkých kalů a sterilizace mladiny.
Dle typu piva používáme české chmelové odrůdy - Žatecký poloraný červeňák, Saaz Late, Sládek, Kazbek, Premiant, Agnus, Vital, a americké odrůdy Mosaic, Centennial a Citra.
Z uvařené mladiny se na konci její přípravy oddělí horké kaly, a to ve vířivé kádi. Mladina se do ní napouští ke stěně nádoby vysokou rychlostí, kdy dostředivou silou a sedimentací dojde k soustředění kalů do středu nádoby. Následně probíhá rychlé ochlazení mladiny z bodu blízko varu (98 °C) na zákvasnou teplotu(8 °C pro ležáky, 16 °C pro Ale piva) a provzdušnění mladiny.
Ve spilce se do kvasné kádě (objem 10 hl, tedy 1 várka) napustí ochlazená a provzdušněná mladina, která se zakvasí pivovarskými kvasnicemi. Poté zde probíhá hlavní kvašení. Délka hlavního kvašení je okolo 8 dnů. Mladina zde prokvasí zhruba na 65 %. Na závěr se káď ochladí na 6 °C, aby se kvasnice usadily na dno kádě. Výsledkem činnosti pivovarských kvasinek ve fázi hlavního kvašení je přeměna větší části zkvasitelných cukrů v mladině na alkohol, CO2 a teplo.
Tzv. zelené- mladé pivo je přečerpáno do ležáckých tanků, kde pokračuje dokvašování. Nyní již s menší intenzitou, zato při nižší teplotě a vyšším tlaku, přičemž se pivo sytí oxidem uhličitým. Této části kvasného procesu se říká zrání piva, tzn .dostává se do podoby, kdy je vhodné ke konzumaci. Používáme dvě velikosti ležáckých tanků o objemech 10 a 20 hl.
Hotové pivo je u nás mino jiné stáčeno do lahví o objemu 0,75l.
Snad jen už doplnit při jaké teplotě chutnají naše piva nejlépe…
Božídarský Jelen a Červený Vlk 7-9˚C
Bílý Hranostaj 8-10˚C
Lehký Střízlík 8-11˚C
Nachmelený Jezevec 9-12˚C
…dále je konzumace doporučována ve společnosti přátel a dobré nálady 😊